Jméno:
Snow
Pohlaví:
Samice
Hodnost:
Alfa
Tlapky: 5 000
Schopnosti:
Schopnost Mražení/ledu
Schopnost vytvořit mrak ze kterého bude sněžit
Povaha:
dopíšu v Lednu
Minulost:
Ve smečce sněžných vlků a většinou s křídly, se narodila tři vlčat beta páru. Tahle smečka se jmenovala Ledová smečka a beta pár tvořila Vločka s Terasem. Teras přímo nepatřil do této smečky, protože jeho původ byl ze Skalní smečky. Žádné překážky je nerozdělili, protože láska jim je pomohla překonat. Ze tří vlčat byla pouze jedna vlčice a dva vlčkové. Vlčky pojmenovali Snížek a Severák a vlčici Vločka po mamince. Snížek byl celý bílý až na špičku ocásku, která byla trochu našedlá. Severák byl bleděmodrý s bílými ťapkami, špičky oušek a monoklem na pravém oku. Vločka byla však nejvíce podobná své matce, protože byla bílá, modrooká s pár světle modrými námrazami (modré místa přelívající se do bílé) na čenichu, špičkách uší, špičce čenichu a tlapkách. Také vlastnila jeden pár malých křídel, který byly jako modré krystaly. Křídla však už byla kusem otcovi DNA. Všechna vlčata rostla a dospělá Vločka s Terasem měli z nich větší a větší radost. Měli radost třeba z toho, když vlčata byla zvědavá, až se nakonec ptali a také z toho, že měli pocit, že jejich vlčata budou hodně moudrá, spravedlivá, silná a kamarádská nebo milá. Teras byl zvědaví, jaký budou vlčata až vyrostou, ale co se nestalo. Sestra dospělé Vločky Wallesa, která záviděla sestře krásu a chytrost, jí začala ještě víc nesnášet, když Alfa začala nad něčím uvažovat, co se potom rozneslo. Alfa uvažovala, zda li nemá přenechat starší Vločce své břemeno místo toho, aby ho nechala svému nanicovatému synkovi Heotovi. Wallesa se rozhodla odnést jim malou Vločku, aby je tak, co nejvíc zranila. Tak tedy jednou, když jsi malá 2 roční Vločka hrála daleko od své rodiny, jí Wallesa omráčila. Chvíli si jí prohlížela. "Připravím ti krásnou smrt, ty sněžná princezničko." uchechtla se Wallesa a vzala malou Vločku do tlamy a hodila jí do vzdálené řeky. "Měj se ty malý sněžný fracku." dodala na rozloučenou Wallesa a odešla zpět. Malou Vločku nesl proud řeky ještě dál a odnesl jí až do planiny, kterou neobývala smečka, ale pouze jen jeden vlčí šaman, co jsi říkal Shadow. Vločku řeka vyplavila až na břeh, co tam byl. V tom místě se zatím ochomýtal Angel, protože se ještě zatím učil od Shadowa. Angel zahlédl to nebohé, nešťastné, bílé vlčátko. Rozhlédl se kolem, ale nikde nikdo. Přistoupil blíže k Vločce a strčil do ní čumákem. Vločka rozespale zamručela a mžourala po okolí očkama. "Kdo jsi?“ zeptal se jí Angel a znovu do ní šťouch čumákem. Vločka se postavila na packy a oklepala se. "Nevím. Si to nepamatuji." odpověděla s menším zívnutím. Nedokázala jsi na nic vzpomenout po té ráně, co jí dala Wallesa, aby jí omráčila. Vločka se zapotácela a spadla na zem. Angel mlčky nad tím zakroutil hlavou. Opatrně teda vzal vlče za kůži na hřbetě pod záminkou, že to vlče je dezorientované a odnesl jej k Shadowovi. Dva dny se Vločka zotavoval v teploučku a Angel mezitím odešel od Shadowa. Třetí den jí Shadow řekl: "Ode dneška se jmenuješ Snow, jako hrdá královna zimy, i když nejspíš nemáš ledové kořeny." Vločka se na něj nechápavě podívala, ale vzala to jméno za své. Brzo Shadow zjistil, že se zmýlil v její krvi. Její krev byla krví zimní vlků, ale na to přišel až při výcviku. Také se rozhodl v ten den udělat rituál ohně. Udělal šamanský oheň a nechal Snow, aby tam dala pravou tlapu. Snow se toho ohně nejprve bála, ale pak po dlouhém přemlouvání ji tam dala. K jejímu překvapení, tenhle oheň vůbec nepálil. Vytáhla odtamtud tlapu a na polštářcích se jí objevily znaky. "Co to je Shadowe ?" zeptala se nechápavě. "Tvá budoucnost ve zkratkách." odpověděl Shadow a zhasl oheň. "Čte se z prava do leva. V nejbližší době se ti stane něco, jako jizva. Bude tě to bolet, zahojí se, ale stále zůstane." četl Shadow a Snow to přišlo, jako velice zajímavý příběh. "Potom tě čeká ztráta, ale zároveň rozvzpomenutí. Láska, která ti zahojí většinu ran na duši a nakonec smrt, ale není určeno čí." podotkl Shadow a na chvíli se zamyslel. Stále Snow zněli ty symboly v hlavě dokola. Ve 3 rokách Snow odešla, jako vlčice, co se vydala vstříc osudu. Před odchodem Snow Shadowovi poděkovala za vše a vydala se na svou cestu životem. Díky Shadowovi věděla, že Angel je ten, jenž jí odnesl k němu a tak z toho usoudila, že Angel musí být určitě milý a chytrý vlk. Došla k malé vesnici lidí. Nikdy tyto stvoření neviděla a ani o nich nikdy neslyšela. V tom případě nemohla mít tušení, že jí něco udělají a vůbec nemohla teda vědět, že by jí mohli chtít zabít. Lidé chytli Snow za bílé vichřice úplnou náhodou a tak jí začali říkat Bílá Vichřice. "Až prodáme Bílou Vichřici, tak určitě dostaneme balík peněz." řekl jeden muž, co stále držel v ruce za hrdlo flašku s pivem a znovu se z ní napil. "Mhm…“ zamručel druhý muž a ani nezdvihl pohled od své ruky s nožem, která do stolu vyrývala různé, pitomé obrázky. "Víš, jak zbohatneme na jejím jemném kožíšku, který je takový jako mají vlčata anebo její krystalická křídla." jmenoval s úžasem ten první a znovu se napil z flašky s pivem. "Já vím Gordne." řekl znuděně a stále sledoval svou ruku s nožem. Po schodech sešla holka a mnula si jedno oko. "Tati, co tady děláte?“ zeptala se asi tak 15 letá dívka. Druhý muž náhle vzhlédl od ruky k dívce. "Ale nic Shophie. Jdi si lehnout do pokoje a za chvíli tam přijdu." řekl na její dotaz a podíval se od ní na Gordona. Shophie teda zas odešla. "Ta tvá dcera je pěkně zkažená tou svou náklonností k vlkům." promluvil konečně Gordn, který se zadíval na Shophii, když tam byla. "To není zkaženost, jen je po Elizabeth. Po své matce, kterou omylem střelili ti tví blázni a tak jí zabili! Není divu, že radši věří vlkům než lidem!“ Začal muž obhajovat svou dceru. Gordn mu pouze pokyvoval, ale tvářil se otráveně. Nakonec si šli po malé hádce lehnout. Snow tam zůstala sama a pomalu usnula. "Bílá Vichřice?“ ozval se jemný, tichý hlas. Snow otevřela oči a rychle škubla hlavou. Byla to Shophie ta dívka. Shophie procpala ruku mezi mřížemi a chtěla Snow pohladit, ale ta chytla její ruku do zubů. Shophie zadržela výkřik a z očí jí pouze tekly slzy. "Bílá Vichřice, chci ti jen pomoct." zašeptala dívka nešťastně. Snow jí ruku pustila, když porozuměla slovu pomoct. Shophie hned stáhla ruku k sobě a prohlížela si na ní pohmožděniny.Snow spatřila v Shophiných očí něco, čemu věřila. Shophie otevřela klec a sundala jí řetězy, které by jí nepustili z klece. Snow sledovala dívku nechápavým pohledem. Nechápala totiž už ani, co jsou vlastně lidi za stvoření, protože každý se choval dočista jinak. "Pojď Bílá Vichřice." pobídla Shophie Snow, když viděla, že sedí stále u klece. Snow se jen postavila a chvíli přešlapovala. "No tak." Došla k ní a chytla jí za obojek, který jí zatím nechala. V tu chvíli teprve Snow šla se Shophií, ale chvílemi pohupovala ocasem. "Jsi zvláštní vlčice." zašeptala Shophie, když jsi všimla, jak se podivně chová a, že do teď se nebála lidí. Chvílemi se museli zastavovat, kvůli strážím, co hlídali chodby. Shophie se se Snow dostala dál od vesnice, když v tom slyšeli, jak ve vesnici spustili poplach. "Bílá Vichřice pospěš !" vyhrkla dívka. Snow přidala, ale dívka nebyl tak rychlá a tak nedávala pozor na to, co je jí v cestě. Zakopla o kořen stromu a spadla na zem ve své bílé košili na spaní. "Běž dál! Já už nemohu." oznámila Shophie a opírala se pouze o ruce. Snow se na ní otočila. Lidé z vesnice se už blížili, ale i tak se Snow vrátila pro Shophii. Vzala jí na záda a vzlétla s ní. Poněkud ztěžka se jí letělo, ale chtěla se jí odvděčit. Přistála na bližší skále. Vítr tam pofukoval a Shophie vyprávěla svou minulost Snow a také jí pověděla o svých přáních. "Doufám, že takhle na mě nezapomeneš." Shophie si sundala svůj přívěšek s vločkou, dala ho Snow a také jí sundala obojek. "Sbohem Bílá Vichřice!“ zakřičela Shophie, když už Snow mizela v dáli na obloze. Snow už únavou nemohla a tak začala klesat, jakmile přistála, ihned usnula. Probudila se pozdě ráno v tomto světě, aniž by si to uvědomovala.
Dovednosti:
Síla: 80
Hbitost:80
Rychlost:80
Inteligence:80
Mazlíček:
