Vyvolávání Duchů (nedohráno)

05.08.2013 19:11

Vyvolávání Duců

Zůčastění:Daisuke(Vypraveč),Moriko,Lola

Akce započala

Vypraveč:Lara očekávala příchod pozvaných. Tajemně se usmívala a čekala ve svém domečku za městem, vonělo to u ní květy třešní. Byla temná a krásná noc, posetá hvězdam ia měsíčním svitem. Všichni se již přichystávali aby přišli na Lařino pozvání.

Daisuke: Čekal jsem dole u dveří a čekal až příjde Moriko. Rozhodně ji nenehcám jít samotnou tou tmou, navíc. *Bál jsme se o ní..*

Moriko: Vzala jsem si tmavě červené až do krvava šaty. Jasně trvalo mi se připravit, ale nehodlala jsem použivat líčidla, protože mě štvalo, že to zkouší nejprv na nebohýých zvířatech. Sešla jsem dolu, ale podpadky už byli moc. Usmála jsem se na Daisukeho.

Lola: Mala som na sebe čierne šaty a tenisky. Išla som smerom k lesu na okraj mesta. Tam kde sme mala dôjsť.

Vypraveč:Lara už z okna viděla první přicházející, s usměvevm ji vpustila dovnitř a opět si sedla na své místo. Pobídla Lolu aby si také sedla.

Daisuke: Usměv jsme jí oplatil, ikdyž bych jí nejradši vzal kolem pasu /myšlenky chlapa :D/. Pomalu sme došli k místu kde měl být Lařin dům.

Moriko: Držela jsem se blízko u něj a dělala jsem nevinný kukadla, protože jsem ho trochu ze začátku přemlouvala na tu party o který asi ze začátku ani nechtěl slyšet.

Lola: Keď som došla do domu usmiala som sa na Laru. ,,Ahoj!" pozdravila som ju. Sadla som si a čakala na ostatných hostí.

Vypraveč:"Zdravím Lolo" pozdravila ji s lehkým usměvevm a šla ke dveřím, otevřela dívce a chlapci. "Nu budiš.."řekla a koukla na Daie a pustila je dovnitř. "Zatím sme všichni.."pronesla Lara klidně au kázala jim na místa kam si mají sednout.

Daisuke: Udělal jsem nevinný pohled na Moriko a sedl si. *No snad to dopadne..dobře..* dokončil svou myšlenku.

Moriko: "Ahoj"řekla jsem Laře.Sedla jsem si vedle Daisukeho a chytla ho za ruku. Nejradši bych se asi k němu tiskla, ale radši jsem se mlčky dívala na stůl před sebou *Takový ticho* pomyslela jsem si

Lola: *Rýchlo som si vlasi premenila na čierne. Pozrela som na známe dievča a na nejakého chalana. *No som zvedavá.* pomyslela som si a vzdychla som. ,,Ahojte." pozdrvila som sa dievčine a chalanovi

 Vypravec:"Vitejte,nyny muzem zacit"rekla Lara a pousmala se na vsechny.

Dai: Mlcky jsem kyvnutim pozdravil tu divku.Cekam co nam Lara povo dal.

Moriko: Podívala jsem se na holku a usmála se na ní. Opřela jsem hlavu o jeho rameno a poslouchala jsem, co řekne Lara dál.

Lola: Usmiala som sa tiež. *Tak toto nedopadne dobre.* pomyslela som si.

Vypravec:Lara si opet sedla a potom vsem rekla at sisednou dokolecka k nia uchopi se za ruce.

Dai:Chytnul jsem se Lary aMoriko a mlcky vycaval.

Moriko: Nejistě jsem se podívala na Daisukeho, ale pak jsem pokrčila rameny a chytila jsem ještě tu dívku

Lola: Poslúchla som. Vitušila som čo sa ide robiť. Nenávidela som to ale teraz som to mala jedno. Chytila som sa Lary a dievčiny.

...(pardon vypadlo a ztratili jsme kus dat)...

Dai: Udelal jsem presne co Lara rekla.
 

Moriko: Pevně jsem sevřela Daisukovi jeho ruku a udělala jsem to, co Lara řekla, ikdyž jsem měla špatnej pocit z toho, co děláme. jedna ruka se mi třásla a ani nevím proč

Lola: Pozrela som na dievčinu. Hodila som úškrn. Spravila som to čo povedala. Potom som jej pošepla. ,,Takže privolávanie ?" opýtala som sa jej tak aby to tý dvaja nepočuli.

Vypravec:Lara sladkym hlasem zvolala kouzlo,vzuch se zachvel a potom ten stin.

Dai: Jemne jsem stiskl Moriko ruku a hledel na stin.

 

Moriko: Omylem jsem porušila kolo a přitiskla jsem se k Daisukovi. Trochu jsem se třásla a civěla jsem na ten stín. Musela jsem držet v sobě instikty vlka, protože by to asi nedopadlo dobře.
 

Lola: Pozerala som na tieň. Mala som z toho otrasný pocit. Prebleslo mi hlavou ako som sa raz snažila privolať mŕtveho kamaráta. Pustila som sa rúk. Hlava ma začala bolieť. zmenila som sa do pôvodnej podobi. *Tá bolesť...* pomyslím si.

Vypravec:Duch zmizel,kruh byl porusen"Bojite se a boli to"rekla Lara.

Dai: Omotal jsem ruku kolem Moricina pasu a dotkl se ukou na rameni Lole.

Moriko: Došlo mi, že jsem se zachovala jako pštros, co schovává hlavu do písku."Né každej má odvahu a koníčky jako ty" řeknu na Laru a dívám se na ní psím pohledem. Mé chování připomínalo fakt zvíře, ale to byl jen inkstinkt. Držela jsem se furt u Daisukeho.

Lola: ,,Raz som to zažila to mi stačí." poviem Lare. ,,Vieš aké je to keď vyrušíš ducha z jeho pokoja?!" opýtala som sa jej. ,,Ja som to zažila raz a teraz ma duch môjho kamaráta nenávidí." povedala som. Cítila som ako mi chalan dal ruku na plece. Ruku z môjho pleca som dala preč. Zhlboka som dýchala. ,,Od v tedy to nerobím." povedala som Lare. ,,Je to zlé a tá duša nemusí byť dobrá." povedala som keď som sa otočila a pozerala na Laru. ,,Je to hnus." povedala som jej.

 Vypravec:"Ja pomaham dusim ktere chcou spatrit sve blizni,Matka Daie a Moriko"

PS od Moriška =3 : Nechápu vaší panickou hrůzu z blbý hry a asi vás uškrtim -.- Chcete akci a pak se jí nevážíte. Dobře příště vymýšlim akci, kde vás všechny povraždím, protože dostanu vzteklinu >:3

Diskuze

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek