Slzy

S každou uplakanou chvíli ztrácím kus své mysli. Jen se mi všichni smějí a pomlouvají mě. Jsem jak malá zamlklá myška, která si nechá skoro vše líbit a jedině může skončit jako obětí pro kočku. Všem jsou jedno mé city, jako bych nebyla nic, jako bych měla dost silnou psychiku. Možná, že dřív, ale to svět byl jiný. Vždycky mě někým jiným nahradil. Tak, jak jsem pro ostatní málo důležitá, tak začíná být takový pro mě můj život. Když si mě nikdo nevšímá, všimli bysi mé smrti ? A i kdyby bylo by už pozdě pro omluvy atd.